Díky nedávnému výslechu bývalého hlavního epidemiologa USA Anthonyho Fauciho v Kongresu se na čas dostalo do centra pozornosti pozapomenuté téma původu viru SARS-CoV-2.

Ten je nicméně stále neznámý a výslech Fauciho na tom nic nezměnil. Naopak byl spíš připomenutím, že téma utíká pořád dál od vědy do politiky, což odvrací pozornost od věcných poznatků. Přispívá k tomu bohužel i skutečnost, že ani věda už dlouho nepřišla v otázce hledání původu viru s žádným zásadnějším zjištěním.

Svět tak i nyní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ víc než rok poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila konec pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zůstává zaseknutý v situaci, kdy jsou na stole dvě (případně tři) více či méně pravděpodobné hlavní teorie.

První z nich, a uvádí se, že podle většiny vědců i nejpravděpodobnější (zdaleka ne zaručeně správnou!), je zvířecí původ. Druhou je únik z laboratoře, přičemž ta má dvě varianty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nehodu a záměrné vypuštění.

Ani jednu verzi nepodporují neprůstřelné důkazy a zároveň žádnou nejde s jistotou vyloučit. Která má větší váhu, se nedá snadno vyčíslit, a jestli se máme v sérii článků o ponaučení z pandemie zabývat i otázkou jejího původu, nezbývá nám, než pečlivě přetřídit informace a zrekapitulovat, na čem hypotézy stojí, a zhodnotit, jak pevné, nebo vratké mají základy.

Dopředu varujeme, že se to neobejde bez vyprávění několika dost zamotaných (někdo by možná řekl šílených) příběhů.

Začněme tím, co bývá označováno za nejpravděpodobnější vysvětlení. Zvířecí původ se nabízel od začátku, protože je právě u koronavirů častý. Ze zvířat pochází první SARS, MERS, HIV, ebola, nipah a mnoho dalších.

V případě SARS-CoV-2 na zvířecí původ ukazuje i fakt, že první známé případy se začaly objevovat na tržišti (či v jeho okolí) s divokými zvířaty. Později bylo dokonce doloženo, že na wuchanské tržnici byly i konkrétní druhy zvířat, které jsou obzvlášť náchylné ke koronavirům, jako třeba psíci mývalovití. Ví se také, že tato zvířata byla ve stejném rohu, kde bylo nalezeno velké množství viru.

Pořád nejde zdaleka o přímé důkazy, ale k těm se ani nešlo dostat kvůli postupu čínských úřadů. Data potvrzující přítomnost těchto zvířat na trhu se totiž dostala ven za velmi podivných okolností a navíc zřejmě úplnou náhodou (celý příběh si můžete přečíst tady) až na jaře 2023, kdy už bylo na dohledávání zvířat pozdě. Jestli byla infikovaná, už nikdo nezjistí, úřady je z trhu okamžitě po vypuknutí nákazy odstranily a buď je vůbec neotestovaly, nebo výsledky dodnes tají.

Přímé důkazy tedy chybí. A pak jsou tu ještě jisté skutečnosti, které zvířecí původ v očích mnohých znevažují.

Možná nejdůležitější je, že hned v první sekvenci viru, kterou do mezinárodní databáze poslali čínští vědci v lednu 2020, se ukázalo, že virus má řekněme podivné charakteristické rysy.

Jde o krátké úseky genomu, které virologové technicky nazývají FCS (furin cleavage site) a RBD (receptor-binding domain). Zjednodušeně řečeno jde o úseky, které jsou klíčové pro připojování se a pronikání do buněk. Mají je sice i jiné viry, ale opět zjednodušeně řečeno v případě SARS-CoV-2 jsou úplně jiné než například u prvního SARS, a část z nich dokonce vypadá „jako kdyby tam byla uměle vložená“.

A tady už se dostáváme k dalšímu zamotanému příběhu. Slova mezi uvozovkami totiž patří Edwardu Holmesovi, který je prosím přesvědčen, že virus na 99 % pochází ze zvířat.

Holmes po původu viru pátrá od samého začátku, a byl to on, kdo kontroloval zmiňovaný záznam první sekvence viru, podílel se na řadě vlivných studií včetně analýzy prvních registrovaných případů nákazy nebo dat přímo z tržiště sesbíraných čínskými vědci (těch náhodou objevených) a je mimochodem také jedním z vědců, které měl podle nařčení politiků umlčet Fauci.

Seznam Zprávy se s Holmesem spojily loni v dubnu a letos ještě jednou a zeptaly se ho na všechny palčivé otázky, které se jistě nyní musí honit hlavou každému, kdo četl předchozí odstavce.

„V lednu 2020 mi zavolal ředitel nadace Welcome Trust Jeremy Farrar a řekl mi, že v USA se mluví o tom, že virus byl možná uměle vyrobený. Později mi zavolal i kolega Kristian Andersen s tím, že se mu na datech něco nezdá a že bychom si o tom měli promluvit. Následoval můj asi vůbec první zoom hovor, na kterém mi Kristian ukázal podezřelou sekvenci viru. Byly to čtyři vložené aminokyseliny, které tvoří něco, čemu říkáme furin cleavage site (FCS). Zároveň jsme viděli, že hned vedle jsou takzvané restrikční enzymy, což se jevilo, jako kdyby byly použity tzv. molekulární nůžky. Celé to prostě vypadalo jako kdyby to někdo odněkud vzal a vložil to tam. V tu chvíli jsem si říkal, dopr…, tohle je špatné,“ začal Holmes vyprávění, proč sám připouští, že části viru vypadaly, jako by je do něj někdo uměle vložil, ale přesto je přesvědčený, že virus má původ v říši zvířat.

Následovat měl podle něj další hovor s Farrarem a rychlé rozhodnutí uspořádat telekonferenci, na niž Holmes s Farrarem pozvali kolegy z dalších zemí, aby se poradili, co s tím.

Výsledkem byla schůzka, jíž se zúčastnila řada uznávaných expertů včetně německého virologa Christiana Drostena, britského vědce Roberta Garryho, nizozemské viroložky Marion Koopmansové i amerického imunologa a tehdejšího šéfa Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) Anthonyho Fauciho.

„Schůzka začala v neděli asi v šest hodin ráno australského času a Kristian na ní odprezentoval to, o čem jsme spolu mluvili a pak jsme o tom všichni diskutovali. Říká se, že Fauci a tehdejší šéf amerického Národního institutu zdraví (NIH) Francis Collins nás měli donutit říct, že nevěříme v teorii původu z laboratoře. To je samozřejmě naprostá blbost. Oni dva toho popravdě ani moc neřekli. Důležité bylo, co řekli ostatní vědci. Zazněly totiž námitky, že kdyby někdo chtěl virus uměle upravit a chtěl by to udělat správně, musel by zvolit jiný postup, než jaký naznačuje podezřelý úsek. To mě naklonilo blíž k názoru, že virus je přírodního původu,“ popsal Holmes.

Jen o pár dní později se mu ozval ještě hongkongský kolega Tommy Lam a ukázal mu data ze vzorků koronaviru z luskounů, v nichž objevil přesně tu stejnou sekvenci RBD, jaká se vědcům na začátku zdála podivná a „umělá“ (nutno dodat, že druhý podezřelý úsek FCS v luskounech objeven nebyl).

„Na vlastní oči jsem viděl, že v tom viru je úplně stejná podezřelá sekvence, jako ta ve viru SARS-CoV-2, o níž jsme mluvili na telekonferenci. A to i přesto, že virus byl čistě zvířecí, takže to bylo jasné,“ řekl Holmes. Teorii původu z laboratoře tak prý věřil všehovšudy asi pět dní. Po konferenci se začal přiklánět ke zvířecímu původu a k definitivní změně názoru ho přivedla data z luskounů a následná vlastní práce na studiích analyzujících první známé případy i vzorky viru z tržiště.

Vědec přiznává, že příběh navenek zní „dost šíleně“, ale na druhou stranu dodává, že ve své podstatě se nestalo nic jiného, než že se skupina vědců sešla, aby probrala problém a pak změnila názor na základě dat. „A o tom věda koneckonců je. Narativy o tom, že nás někdo donutil něco napsat, jsou vymyšlené hovadiny,“ dodal.

V roce 2024 jsme tedy podle Holmese v situaci, kdy všechna vědecká data ukazují jedním směrem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to na tržiště ve Wu-chanu a tamní zvířata.

Přejděme ale k druhé teorii. Tu totiž udržuje při životě mnohem víc než jen podezřelý úsek viru FCS a RBD. Jde sice většinou o řekněme nápadné až podezřelé skutečnosti a souvislosti, které mají k vědeckým důkazům ještě dál než indicie zmiňované Holmesem, přesto je ale nelze přehlížet.

Zaprvé je nutné říct, že stejně jako přeskočení viru ze zvířete na člověka, je nehoda v laboratoři něco, co se prostě stát může. Deník New York Times uvádí, že historie nabízí řadu příběhů, kdy došlo při vědeckém výzkumu k nákaze. Celkem může podle NYT jít o stovky a možná i tisíce „nehod“ různé závažnosti.

Přejděme ale k podezřelým skutečnostem.

Seznam těch nejdiskutovanějších vypadá nějak takhle: Ve Wu-chanu je virologický institut, ten se už před pandemií dlouhodobě zabýval výzkumem koronavirů, už roky před pandemií jeho pracovníci studovali netopýří koronavirus (RaTG13), který je blízkým příbuzným SARS-CoV-2, na institutu probíhaly i experimenty, při nichž se netopýří viry upravovaly a zjišťovalo se, zda mohou infikovat lidské buňky (ve zkumavce) či laboratorní myši s vloženými lidskými geny. Institut také ve spolupráci s americkou neziskovou organizací EcoHealth Alliance žádal o grant Defuse, ve kterém navrhl vytvořit virus velmi podobný tomu, jak vypadá SARS-CoV-2.

Zní to jako téměř dokonalý recept na pandemii a není divu, že průzkumy veřejného mínění ukazují, že s tím, jak se objevovaly nové informace, se stále větší část veřejnosti začala přiklánět k teorii původu v laboratoři.

Některé z přísad receptu ale mají háčky.

Tak například o zmiňovaný grant Defuse sice bylo požádáno, ale neziskovka ani institut ho nakonec nezískaly. Virus RaTG13 je sice blízký příbuzný SARS-CoV-2, ale není to přímý předchůdce a liší se ve více než 1100 pozicích napříč genomem. Upravit ho do podoby viru, který způsobil pandemii, by bylo velmi těžké a podle některých vědců nemožné. V laboratoři se navíc mělo pracovat jen se sekvencí genomu, tedy spíš s informací o RaTG13 než s živým virem. Mnozí vědci včetně Holmese ostatně pochybují, že by někdo SARS-CoV-2 dokázal uměle vyrobit nejen z RaTG13, ale i jakýmkoliv jiným způsobem.

Tyto háčky nicméně pochopitelně nestačí, aby se o teorii úniku z laboratoře nemluvilo. A není na tom nic špatného. Body seznamu nejsou součástí konspirační teorie (ač těch se na ně logicky nabalila hromada), ale ověřená fakta. Jsou ostatně i experti, kteří kvůli nim považují teorii původu z laboratoře za pravděpodobnější než původ zvířecí.

Jednou z nich je molekulární bioložka Alina Chanová z Institutu Broad při Massachusettském technologickém institutu (MIT) a Harvardské univerzitě. Ta svůj názor nedávno zdůvodnila v pěti bodech v komentáři pro NYT.

Prvním důvodem podle ní je, že pandemie začala tam, kde se nachází přední virologický institut studující koronaviry podobné prvnímu SARS. Nejbližší příbuzní viru SARS-CoV-2 v přírodě přitom pochází ze vzdálenosti víc než 1500 km od města.

Druhým argumentem je zmiňovaný grant Defuse. I přestože nebyl financován, je podle Chanové až příliš nápadný a neexistuje záruka, že Čína projekt nerozjela tajně po vlastní ose.

Třetí bod podle Chanové spočívá v tom, že institut ve Wu-chanu s viry nakládal s neadekvátně nízkou úrovní bezpečnostních opatření. Zmiňuje i starší článek deníku Wall Street Journal, podle něhož měli nejmenovaní američtí úředníci říct, že skupina vědců z institutu na podzim 2019 onemocněla neidentifikovanou chorobou se symptomy podobnými covid-19. Jméno jednoho z nich figuruje i na seznamu vědců, kteří měli pracovat na projektu Defuse (vědci informaci o nákaze popřeli).

Za čtvrté Chanová připomíná, že teorie zvířecího původu se stále neopírá o přímé a nezpochybnitelné důkazy.

V pátém bodě vědkyně namítá, že pokud by byl virus ze zvířete, důkaz už by se musel najít. Vědkyně také vyjadřuje pochyby, že tržiště bylo skutečným prvním ohniskem pandemie.

Některým bodům Chanové by se dalo opět oponovat. Například v tomto rozhovoru Holmes rozporuje poslední z nich.

Přejděme ale do finále a postavme vedle sebe stručné shrnutí, proč je podle obou táborů téměř jisté, že jejich teorie je správná.

„Pandemii mohly spustit stovky jiných virů na desítkách tisíc trhů, kde se prodávají zvířata, v tisících městech, v jakémkoliv jiném roce. Došlo k tomu ale kvůli viru podobnému SARS s jedinečným úsekem FCS, který se objevil ve Wu-chanu méně než dva roky poté, co vědci, kteří v minulosti pracovali v neadekvátních bezpečnostních podmínkách, navrhovali udělat virus se stejným designem,“ uvádí Chanová.

„Kdyby virus pocházel z laboratoře, jaká je šance, že se odtamtud nějak dostane na tržiště, kde bylo první ohnisko? Jaká je šance, že by se z laboratoře dostal na místo, kde byste přesně očekávali rozšíření viru přírodní cestou? Myslím, že ta šance je nulová. Proč by se virus nerozšířil jako první někde jinde? Na nádraží? Na stadionu? Kdekoliv. Známe i přesný roh trhu, kde bylo viru hodně, a víme, že přesně tam ta zvířata byla. Je to přesně jako u SARS-1. Podle mě je to naprosto jasné. Jestli měl virus uniknout z laboratoře vědkyně Čeng-li Š‘, proč by se v době, kdy začínala pandemie, vydávala na konference a přijímala návštěvy? Musela by být úplně šílená,“ shrnul svůj pohled Holmes.

Nelze přehlédnout, že přestože vědci zastávají opačný názor, způsob argumentace je de facto totožný. A není to náhoda. Je to tím, že ani pro jednu teorii nejsou k dispozici přímé důkazy a hraje se tak o to, co dává, či nedává větší smysl, což nás vrací na začátek tohoto článku.

Ani jednu teorii nejde stoprocentně potvrdit ani vyvrátit. Pravda zůstala ležet někde v Číně. Možná v tělech zvířat, která byla odstraněna z trhu, možná v laboratoři. Čína ji v každém případě světu ukázat nechce.